Politické

1. Základem stability veřejných financí je stabilita veřejných rozpočtů. Nereálné sliby budou vždy způsobovat primárně ekonomické problémy v budoucnu a sekundárně budou mít zásah mj. do sociální nespokojenosti. Jako ekonom a krizový manažer vždy budu pro vyrovnaný rozpočet a zásadně budu proti všem pokusům, které zvyšují dluh. A není rozhodující, zda jde o privátní (rodinné), korporátní (firemní) nebo veřejné finanční prostředky (státu a územních samospráv). Co se týče veřejného dluhu, dnes není splácen, dále narůstá a problémy přenášíme na další generace.

2. Křtiny tygřat v ZOO Dvůr Králové nad Labem s TOP 09 a Leošem Hegerem (2012)

   Je nutné se naučit dodržovat zásady trvale udržitelného rozvoje regionů. Regionální růst (zvýšení celkového produktu regionu v daném časovém období) a regionální rozvoj (komplex procesů uvnitř regionu) musí dodržovat rovnováhu mezi sociálním, ekonomickým a environmentálním částí. Stěžejní dokuemnt je pak "Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění".
3. K budoucí prosperitě vede svobodný trh. Pro správné fungování pravidel je však nutné nastavit jasná pravidla. Obecně platí, čím svobodnější bude trh, tím jasnější musí mít pravidla.
4. I jako pravicově smýšlející občan trvám na tom, že musí být pravidla jak pro zachování mezigenerační solidarity, tak pravidla k solidaritě se slabými, nemocnými a handicapovanými.
5. Makroekonomická prosperita státu vždy bude stát na třech pilířích. Výzkumu, vzdělání (vědomostní znalosti) a investicích (zejména do dopravních).
6. Spravedlivý daňový systém nesmí trestat svojí progresí větší pracovitost, investice vzdělání (včetně času) a snahu získávání nových dovedností. Čím je vyšší míra přerozdělování, tím vzniká možné riziko. Výrazné rozdíly mezi příjmy bohatých a chudých nevytvářejí v žádné společnosti optimální atmosféru. Tato problematika stává tématem diskuzí předních ekonomů. Problém může nastat, pokud se bude příjmová nerovnost přenášet z generace na generaci a přílišné sociální rozštěpení může mít negativní důsledky na rozvoj celé společnosti. Obecně platí, že ve státech střední a východní Evropy si nejbohatší i nejchudší občané si za posledních dvacet let polepšili. K této změně však došlo na úkor střední třídy, která spíše stagnuje.